Comments

Třída Koťátka 18.10.2021

Co děláme tento týden 18. 10. – 22. 10. 2021

TÉMA – „Strašidel se nebojíme, pěkně s nimi dovádíme“

STRAŠIDÝLKO

STRAŠIDÝLKO LEZLO LÍNĚ,

DO KOLEČKA PO PĚŠINĚ,

LEZLO, LEZLO, TO SI DALO,

NA UZEL SE ZAVÁZALO.

KDO TEN UZEL ROZVÁŽE,

NA TOHO PRST UKÁŽE.

Povídáme si:

– Co je Halloween, co jsou Dušičky, rozdíly

– Motivační pohádka „Jak bylo strašidlo roztomilé“

– Pohádka „Jak se strašidlo rozhodlo nestrašit“

– Práce s texty pohádky

Motivační pohádka – „Jak bylo strašidlo roztomilé“

Žilo, bylo jedno malé strašidlo. Bylo modré, mělo veliké oči a vypadalo trochu jako medvídek a trochu jako pejsek. Vlastně nebylo vůbec strašidelné a strašit ani pořádně neumělo. Ostatní strašidla se mu smála a ono z toho bylo smutné.

Jednou takhle chtělo vystrašit jednu paní. Schovalo se za popelnici a čekalo, až půjde kolem. Paní zrovna telefonovala, a když strašidlo vyskočilo na chodník a udělalo baf, paní si ho ani nevšimla. Zkusilo to ještě několikrát, ale skoro nikdo si ho nevšiml a už vůbec nikdo se ho nelekl.

Smutné se posadilo vedle popelnice a složilo svou modrou hlavu do modrých ručiček. Chvilku tak sedělo, ale potom mělo pocit, jako by se na něho někdo díval. Zvedlo hlavičku a uvidělo, jak vedle něj sedí chlapeček.

„Ty jsi ale divné zvířátko,“ řekl.

„Já nejsem zvířátko. Já jsem strašidlo, ale neumím strašit. Proto mě ostatní strašidla nemají ráda a nelíbím se jim.“ řeklo strašidlo smutně.

„Ale mně se líbíš,“ řekl chlapeček, „můžu si tě vzít domů? Jsi moc roztomilé.“

„Vážně?“ usmálo se strašidlo, „I když neumím strašit?“

„To mi vůbec nevadí. Ještě bych se tě bál.“

A tak vzal chlapeček strašidlo za ruku, vzal si ho domů a od té doby byli kamarádi. A strašidlo bylo rádo, že je roztomilé a vůbec mu už nevadilo, že neumí strašit.

 

Jak se strašidlo rozhodlo nestrašit 

Pejsek štěká, kočka mňouká,
prase chrochtá, vítr fouká,
skřivan zpívá, slunce svítí,
na louce pak kvete kvítí.
A co dělá strašidlo?
To jen straší, zlobidlo!
A co když špatně straší?
To je v pořádné strašidelné kaši!

Bylo jednou takové malé strašidlo. A to vám povím, na strašidlo bylo pořádně vystrašené! Lekalo se svého vlastního stínu a hrůzou se mu ježili vlasy na hlavě, jen co pomyslelo na temná zákoutí. Tmavým chodbám se vyhýbalo a pod dětskou postel by jaktěživ nevlezlo! Často se strašidlo samo sebe ptalo, jestli nemělo být něčím jiným. Co třeba takovou kočkou, která se může hezky vyhřívat na parapetu? Nebo člověkem! To by byla paráda, říkávalo si. Jo, jo strašidýlku Šimonovi se smála celá strašidelná společnost! Kdyby záleželo jen a jen na Šimonovi, tak ten by chodil strašit jen a pouze v bílý den. Vůbec by na lidi nečíhal, nýbrž by se jim hezky ukázal a slušně je pozdravil. A místo strašení pod dětskou postelí by seděl vedle dětí a třeba  jim předčítal nejrůznější pohádky! Hlavně ale ne ty strašidelné!

Ono by strašidýlko Šimon vůbec nestrašilo, kdyby nemuselo podstoupit Strašící maturitu! To byla série nejrůznějších strašidelných zkoušek, které musela strašidla zvládat nejlépe na jedničku s hvězdičkou! A den zkoušek nastal právě teď! No Šimon měl závratě, hned jak se probudil. Jak se zná, zkoušku nezvládne, to věděl určitě. Ale co bude dělat, když ze všech zkoušek propadne? Alespoň strašení pod postelí by mohl mít na horší čtyřku! ” No, uvidíme”, vzdychl Šimon, zhluboka se nadechl a vstoupil do místnosti, kde už na něj čekala strašidelná komise!

Jeho první úkol spočíval ve vystrašení kastelána na hradě. ” No těpic!”, pomyslelo si strašidlo Šimon. Už přečkat ten chlad a tmu na hradě pro něj bylo nepředstavitelné, natož aby se plížil temnou chodbou za nějakým kastelánem, který má jistě pro strach uděláno. “Achich, ach”,  sténalo strašidlo Šimon.
Když nastala temná noc, už si to Šimon bloumal chladnou chodbou hradu. “Brrr”, třepal se Šimon, kdyby tady aspoň taková zima nebyla, to by se to strašilo!” A pak ho zahlédl, kastelán si to rázoval dlouhou chodbou a zkoušel, jestli jsou všechny brány řádně zavřeny. ” Huuuuuu”, spustilo strašidlo Šimon. Ale pak…krve by se v něm nikdo nedořezal, i když strašidla žádnou krev nemají! Věřte tomu nebo ne, Šimon se zalekl své vlastní ozvěny!  A zatímco nad hrůzostrašným zvukem kastelán jen mávl rukou, náš Šimon prchal, až se za ním vzduch zahříval! Před komisí  pak měl co vysvětlovat, vůbec mohl být rád, že ho pustili k další zkoušce.

Tou bylo pořádné strašení pod dětskou postelí! ” No to jsem schytal, achich, ach”, smutnil zase. “Proč bych měl lézt pod dětskou postel, když tam na mě číhá takové nebezpečí? Tma, pavouci a všemožná strašidláá”…začal panikařit, “počkat já jsem strašidlo”….a už, už se znova začal třást.

Pokojíček, kde ho komise poslala byl táák útulný a postýlka tak měkoučká! Pod postelí však byla větší tma než, Šimon čekal. “Já se nebojím, já se nebojím, nebojím se nebojím se, nebojím”, opakovalo si strašidlo Šimon pod postelí. A strachy se třásl tak, že se celá postýlka třásla s ním! Až to holčičku spící na postýlce probudilo! Ta bez ostychu vlezla pod postýlku, popadla strašidýlkovu ruku a vytáhla ho ven. Uvolnila mu místo ve své postýlce, kde si spolu povídali až do rána. Tuze dobře mu u holčičky bylo, dokonce konečně přišel na to v čem vyniká – v čtení pohádek na dobrou noc!

A tak ráno, jak znovu přistupoval k přísně se tvářící komisi, měl to ve své strašidelné hlavince srovnané! Strašit prostě nebude! Když své rozhodnutí pak konečně dovyprávěl komisi ozvalo se obrovské UF! To jak si všichni oddechli. Neboť dobře věděli, že strašidlo Šimon jaktěživ dobré strašidlo nebude. Pak svorně přikyvovali, že žádný učený z nebe nespadl a že pro jednou mohou udělat výjimku a mohou nechat strašidlo místo strašení, kupříkladu vyprávět dětem pohádky!

A tak strašidlo Šimon přišel na to, že je parádní dělat to, co ho baví a ne být pouze tím, za koho ho ostatní chtějí mít! A proto děti, když se vám pod postelí zabydlí strašidlo, nemějte strach. Dost dobře to může být naše strašidýlko Šimon, který vám přišel přečíst svou pohádku o tom, jak se strašidlo rozhodlo nestrašit!

Básničky:

STRAŠIDLA

JÁ DO LESA NEPOJEDU,

PRÝ TAM STRAŠÍ STRAŠIDLO.

KDYBY NA MĚ ZADUPALO,

TAK BY SE MNOU ZLE BYLO.

MY SE DUCHŮ NEBOJÍME,

TI STRAŠÍ JEN V POHÁDKÁCH.

ZAHRAJTE SI SPOLU S NÁMI,

NEMUSÍTE MÍT UŽ STRACH.

BUBÁK

BRBLAL BUBÁK NA BUBÁKA,

ŽE HO BUBLÁK NA DUB LÁKÁ,

ABY DĚLALA BU, BU, BU,

NA HOLUBY NA DUBU.

Písničky:

“Strašidla”

“Strašidýlko na bále”

17 Pisnicky ideas | hudební výchova, zpěvník, texty písní

Strašidýlko na bále | Halloween diy, Kids costumes, Haloween

Pracovní listy:

„Kočky“ – najdi stejnéobrázky

„Strašidelné bludiště“ – labyrint

„Pavučina“ – grafomotorika

Pin on My crafts

Pro Party | Haloweenské aktivity

pracovní list dokresli pavučinu - Hledat Googlem | Peace symbol, Symbols,  Peace

Malujeme:

„Strašidelné dýně“ – tuš a vodové barvy

Vyrábíme:

„Pavouci, strašidla, netopýři“ – ruličky od toaletního papíru

„Dýňáčci“ – papírové talířky a barvy

100 Tvoření z papírových talířů ideas | papírové talíře, papírové talířky,  talíř

Jak si užít Halloween s dětmi? Připravte strašidelné jídlo a roztomilé  dekorace | Prima Living

Netopýři z ruliček od toaletního papíru. - TAK JDE ROK

Hrajeme si:

HALLOWEENSKÉ KRÁTKOHRÁTKY | Inspirace (nejen) do školky

HALLOWEENSKÉ KRÁTKOHRÁTKY | Inspirace (nejen) do školky

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *